Aktuality

48. Polabský pohár se v Brandýse n/L konal 12. – 3.9.2015. Veslaři VK Slavoj Litoměřice dokázali zvítězit celkem 16-krát. Nejvíce se dařilo starší žákyni V. Hofmanové, která zvítězila ve třech disciplínách. Dalších 11 veslařů si potom do Litoměřic vezlo dvě medaile. Výsledky najdete na svazovém webu.

Rakouské regaty mají oproti českým určitá specifika, na některá jsem byl upozorněn, něco vypozoroval z výsledků, něco z fotek a něco mi uniklo, takže předchozí report z International rowing challenge ve Villachu někoho vychvaloval až příliš a někoho jsem naopak opomněl vyzdvihnout, přestože předvedl skvělý výkon, za což se omlouvám. Po upřesnění tedy musím uvést, že to že jsem pochválil Vojtu Votrubu, bylo naprosto v pořádku, po oba dny předvedl vyrovnané výkony a konečné druhé místo je opravdu skvělé, jako jediný z našich dosáhl v neděli na „velkou“ medaili (udělované ve finále „A“ za 1. - 3. místo). Další naší závodnicí ve finále A byla Zuzka Zelinková na skifu mladších žákyň, která je právě tou závodnicí, jejíž úspěch jsem dostatečně nevyzdvihl v tom původním reportu. Zuzce patří má velká omluva a i přesto, že ve finále na medaili bohužel nedosáhla a skončila na 4. místě, předvedla druhý největší úspěch našich lodí ve Villachu. Jak to rakouští pořadatelé ale upekli, to je věc, kterou jsem bohužel neviděl na živo a vím jen z doslechu – sobotní rozjížďky, prý jeli s děvčaty i kluci, pro nedělní finálové jízdy už byli ale rozděleni, z tohoto systému dokázali vykouzlit sestavy jízd pro nedělní finále… no, mám z toho dojem, že mladší žáci jsou v Rakousku něco jako pokusní králíci :-D Ale to výkon Zuzky nijak nesnižuje, co mne ale mrzí i za ni je další extra nápad rakouských pořadatelů: vítězové rozjížděk dostávali v sobotu medaile, jenže v tom sloučeném závodě, je dostávali téměř výhradně jen kluci a v neděli dostal medaili vítěz každého „malého“ finále a první tři lodě ve finále A, takže Zuzka byla 4. a medaili žádnou domů neveze, zato vítěz např. finále D medaili dostal… Ještěže máme v Zuzce tak šikovnou veslařku, že si vybojuje na našich vodách v čitelnějším systému závodů medailí tolik, že jí ta chybějící z Villachu nebude mrzet dlouho J Třetí lodí ve finále A byla párová čtyřka dorostenců, ti dojeli na 7. místě (ve Villachu mají 8 drah, to už ale asi nepřekvapí vůbec nikoho :-D ) Další naše lodě kvůli nepřízni počasí neměli ani šanci do finále postoupit, protože se jejich rozjížďky posunuly ze sobotního programu až do neděle, kdy absolvovali klasické dělené závody. V nich se nejvíce dařilo dvojskifu starších žáků Prokeš – Hamerník, který svou jízdu vyhrál. Úspěšné představení předvedla také Verča Hofmanová, která dojela na druhém místě (1xžkys). Ve finále B jsme získali další dvě medaile za vítězství Terezy Krejzové na skifu žákyň mladších a dvojskifu Kindlová – Martincová mezi staršími žákyněmi.

Výskedky litoměřických posádek:

Finale A
2.místo 1x Votruba 
4. místo 1x Zuzana Zelinková
7.místo 4x Konschil, Nápravník, Budil, Štefan
Finale B
1.místo 2x Martincová, Kindlová
1.místo 1x Krejzová
7.místo 2x Vejmolová, Zelinková
Finale C
4.místo 1x Štefan
Finale E (měl být v D)
2. místo 1x Nápravník
Dělené jízdy (místo sobotních rozjížděk)
1.místo 2x Hamerník, Prokeš,
2.místo 1x Hofmanová
3. místo 4x Krucká, Martincová, Kindlová, Hofmanová
4.místo 4x Hanzík, Hamerník, Prokeš, Votruba
5.místo 1x T.Zelinková
7.místo 1x Vejmolová

Fotografie najdete na rajčeti :-)

Libuše Bruncvíková se představila ve skvělé formě na World rowing masters regatě v belgickém Hazewinkelu. Závodila ve čtyřech disciplínách s bilancí tří vítězství a jednoho čtvrtého místa. V historii českého masters veslování nemá obdoby především vítězství na dvojskifu žen kategorie B, kde pro vítězství dojela se svou dcerou Libuší. A vítězství matky s dcerou je skutečně unikátní úspěch. Další dva triumfy předvedla Libuše Bruncvíková ve „své“ kategorii E, kde zvítězila na skifu a dvojskifu (s veslařkou VK Slavia Praha H. Drdákovou). Čtvrté místo obsadila na párové čtyřce ve společenství s veslařkami z Hodonína a veslařského klubu Wiener RC Pirat, v kategorii D.

Kompletní výsedky najdete zde

Oficiální výsledky najdete ke stažení na svazovém webu. Komentář k závodům najdete v sekci závody. Fotografie od kapitána zde.

Vážení návštěvníci webu litomericerowing.cz,

v minulosti bylo v kontaktech na tomto webu uvedeno špatné telefonní číslo v kontaktu na předsedu klubu pana Zdeňka Pecku. Na přání pana předesedy jsem jeho telefonní číslo z kontaktů odstranil. Omlouvám se všem zúčastněným za způsobené nepříjemnosti a prosím všechny, kdo si v minulosti opsal kontakt na pana Pecku z tohoto webu, aby tento kontakt nepoužíval a požádal pana Pecku o zaslání aktuálního telefonního čísla prostřednictvím emailu litomerice.rowing@centrum.cz.

Předem moc děkuji za pochopení a ještě jednou se omlouvám.

S pozdravem

Josef Weber

O nadcházejícím víkendu se uskuteční již 61. ročník Litoměřické regaty s mezinárodní účastí. Již dnes ale byla regata rozlosována, rozlosování i časový pořad závodů najdete na tomto webu v sekci dokumenty.

V neděli 26. července uplynulo přesně 35 let, ode dne kdy litoměřický veslař dosud naposledy vybojoval olympijskou medaili. 26. července 1980 na moskevské Olympiádě závodili veslaři na kanále v Krylatském a československý dvojskif ve složení Zdeněk Pecka a Václav Vochoska dojel do cíle na třetím místě. Zisk této medaile provázely značné komplikace v podobě prodělané nemoci Z. Pecky, která skolila současného předsedu našeho klubu v závěrečné fázi přípravy na olympijskou regatu. Autoři Hanousek I. a Lacina J. v knize Naši slavní sportovci (Albatros, 1987) popisují regatu takto: „Do Moskvy odjeli a  do tréninku se pořádně zakousli až tam, před rozjížďkami. … Hlavně postoupit do finále, říkali si. Oslabený Pecka vydržel se silami jen polovinu tratě, ale na postup do semifinále to stačilo. V semifinále už vydržel skoro celou trať a do finále postoupili. Teď jim trochu stouplo sebevědomí a skromně začali uvažovat o takovém pátém místě. Finálová neděle byla slunečná, vítr honil vlnky po veslařském kanálu v Krylatském směrem do cíle. – To bych mohl vydržet celou trať, napadlo Pecku povzbudivě, trochu omluvně se na kamaráda Vochosku usmál. Jako blesk vyrazil od startu dvojskif Sovětského svazu. Nebýt Peckovi přestálé nemoci, určitě by se jich drželi. Jenže to by byla chyba. Sověti na začátku přehnali tempo a po polovině trati začali ochabovat. Oni se dlouho drželi na druhém místě za lodí NDR, závěrečnému zrychlení Jugoslávců ale neodolali. Měli bronz. Ještě před měsícem mysleli na zlato, teď byli šťastni za bronz. Vždyť ho vlastně vyvzdorovali na osudu.“

Přiložená fotografie pochází z dobového východoněmeckého časopisu "Rudersport der DDR"

Veslařská dráha na rybníku Svět v Třeboni bývala dějištěm vrcholných veslařských akcí, ty se v posledních letech přesunuly do Račic, ovšem atmosféru lázeňského města si závodníci kategorií Masters oblíbili natolik, že jejich Mistrovství České republiky v Třeboni zůstalo. Na tom letošním se v dresu našeho klubu představila pouze jedna závodnice – Libuše Bruncvíková, ale představení to bylo veleúspěšné. „Líba“ startovala na skifu, dvojskifu a osmě a ve třech startech získala tři vítězství. Navíc na dvojskifu startovala s dcerou L. Bruncvíkovou ml. (závodnicí VK Slavia Praha) a bylo to poprvé v historii, co na MČR Masters zvítězila na dvojskifu matka s dcerou. O kvalitě této posádky navíc vypovídá i nejlepší dosažený čas ze všech jízd dvojskifů žen Masters na této regatě. Na osmě zvítězila Líba ve společenství s veslařkami z moravských klubů z Olomouce, Uherského Hradiště a Hodonína. Kdy tato osma startující v kategorii „C“ dokázala porazit i dvě posádky z mladší kategorie „B“. Na skifu Libuše Bruncvíková startovala v kategoii „E“ a opět zvítězila nejlepším časem ze všech jízd. Rodinnou sbírku z těchto závodů doplnila L. Bruncvíková ml. ještě vítězstvím na dvojskifu MIX s oddílovým kolegou ze Slavie Josefem Lukšem.

V Račicích se o prvním červencovém víkendu konalo MČR juniorů a seniorů, naše dva zástupce v juniorských kategoriích a jednu veslařku mezi seniory doplnily obě dorostenecké párovky, které se kvalifikovali shodně ziskem bronzových medailí na svém republikovém šampionátu. Nejúspěšnější členkou naší výpravy byla nakonec Blanka Ježková–Fránová, která jako jediná dosáhla na zisk medaile, dojela na třetím místě v závodě skifu žen lehké váhy. Juniorky obsadili nakonec dvě finálové jízdy a bohužel v obou případech šlo pouze o finále B, útěchu však je, že v obou případech se v tomto „malém“ finále podařilo našim posádkám zvítězit. Šlo o posádku dvojskifu, v němž jela A. Rámešová ve spol. s děčínskou závodnicí a párovou čtyřku, v níž se představila úspěšná trojice dorostenek Vejmolová, Smutková, Zelinková ve spol. s roudnickou veslařkou. Junioři se probojovali také jen do finále B a také ve dvou případech a také nakonec získali shodná umístění – 9. místa. V tomto případě nás reprezentoval na dvojskifu M. Dzivjak (spol. s Ústím n/L) a párová čtyřka dorostenců, v níž Budila a Konschilla doplnil Dzivjak a ústecký Houšť. Dzivjak v párovce nahradil nepřítomného P. Štefana.

Jen velmi stručný pohled od historie klubu nám může odhalit pár zajímavých souvislostí s letošními úspěchy na MČR žactva a dorostu. Úspěchy, kterých jsme dosáhli v kategorii mladších žákyň s historií úplně porovnat nedokážu a tak jen připomenu dvě úspěšné veslařky v posledních dvaceti letech - nejprve nás v této kategorii skvěle reprezentovala Libuše Bruncvíková ml. a později Tereza Smutková, obě se dokázaly vypravocat až do reprezentačních výběrů a především Libuška sbírala úspěchy i na prestižních mezinárodních regatách. Přesto bych tu navíc rád vzpomenul i párovou čtyřku z MČR 2012, která v sestavě Hofmannová, Vejmolová, Smutková a Kindlová dojela pro bronzové medaile, tehdy velká sláva, dnes nás může těšit především to, že všechny čtyři dívky stále závodí za náš klub a navíc velmi úspěšně – na letošním MČR všechny závodily ve finálových jízdách, Smutková s Vejmolovou navíc získaly medaili na párovce dorostenek. Tak snad i letošní mladší žákyně vezmou své současné úspěchy jako odrazový můstek a za pár let je budeme vídat stále na špici třeba nejen českého veslování. To samé lze říci o párové čtyřce starších žáků, ti také mají své úspěšnné předchůdce v klubové historii. Ať už to byli přeborníci ČSSR v první polovině 70. let (sestava Z. Rubeš, V. Holub, R. Švagrovský a J. Knopp), které trenérsky připravoval Miloslav Švagrovský, a nebo o více než 20 let později, kdy na titul Mistrů ČR dosáhla v roce 1998 posádka ve složení R. Tollar, J. Tichý, M. Bruncvík a T. Nedbal, trenérsky vedená M. Bruncvíkem starším, vždy se jednalo o veslaře kteří v dalších letech patřili k tahounům klubu. Možná, že jsem některou další podobně úspěšnou žákovskou párovku opomněl, ale myslím, že dvě uvedené jsou dostatečným vzorem hodným následování. Ale letošní šampioni už dokázali, že se jim z úspěchů hlava nemotá, vždyť právě především letošní vítězná čtveřice dotáhla v roce 2013 mladší žáky našeho klubu k vítězství v Poháru ČR. Dorosteneckých medailistů bychom v historii klubu našli spousty, a tak využiji jinou příležitost – podíváme se do historie tohoto webu. Stránky litomericerowing.cz se podařilo spustit v květnu 2010 a do sekce závody jako první příspěvek psal Dan Slavík krátký report z Ústecké zatáčky 16. května, na závody odjížděl klub jen pomalu se probírající z hluboké krize, v počtu 10 závodníků. Už to samo působí úsměvně, vždyť dnes ty samé závody obsazujeme v téměř čtyřnásobném počtu závodníků. Počet veslařů ale nemá se současnými dorostenci mnoho společného, zato závod dvojskifů mladších žáků dokončila na třetím místě posádka našeho klubu v sestavě Petr Štefan a Matyáš Budil, dnes polovina bronzové dorostenecké párovky. Již více než 5 let jsou tedy tito závodníci členy klubu a jsou nejzkušenějšími našimi veslaři v mládežnických kategoriích. Dorostenky bych také neměl vynechat: Terka Zelinková od začátku své veslařské kariéry sbírá pro náš klub úspěchy a první vítězný závod absolvovala již na podzim 2011 v Brandýse. Adéla Smutková a Týna Vejmolová byly zmíněny už výše, jen k Ádě ještě dodám, že ona upoutala pozornost na svůj talent také již v roce 2011 – stříbrnou medailí na LHT (lounském halovém triatlonu).