(zpět)MČR na dlouhé dráze 2011 aneb vyhoření v Hoříně
16.dubna se na plavebním kanálem mezi Hořínem a Vraňany konalo MČR na dlouhé dráze. Pro náš klub se však stalo naprostým propadákem. V barvách Slavoje jela pouze jediná veslařka – Blanka Ježková ml. Bronzové veslařce z trenažerové „republiky“ se však závod nepovedl podle představ a skončila na 14. pozici. Martina Součková nyní veslující za Slavii Praha se závodu nakonec nezúčastnila.
Nedařilo se ovšem ani ostatním odchovancům našeho klubu. Milan Bruncvík ml. spolu s J. Gruberem v dresu pražské Dukly skončil ve 2- mužů na 4. místě. Stejné umístění vybojoval Milan i loni, jen v lodi tehdy seděl s M. Dolečkem. Loňský triumf v této disciplíně obhájila dvojice „mladíků“ z Dukly Praha Melichar-Koloc.
Milanova mladší sestra Libuše v dresu Slavie Praha startovala ve dvojkách žen a skončila také na 4. místě. V lodi jela s finalistkou z OH v Pekingu Gabrielou Vařekovou. Gabriela získávala mnoho mezinárodních úspěchů ve dvojskifu s Jitkou Antošovou, která se postarala o velké překvapení „dlouhé republiky“, když ve skifu žen porazila Mirku Knapkovou a získala tak titul, zatímco na Mirku zbyla jen stříbrná medaile. Podobné překvapení se konalo i ve skifu mužů, kde O. Synka předjel švédský veslař Karonen, ovšem tento Švéd není ve veslařském světě nikým neznámým, jde o pravidelného účatníka finalových jízd MS i závodů Svétového poháru a MČR na dlouhé trati již v minulosti dokázal vyhrát několikrát (švédská reprezentace jezdí v jarním období každoročně na soustředění do Račic a pravidelně se švédští veslaři účastní i tohoto závodu).
Radek Šindelář (Slavia Praha) dojel na 2-m na 21. místě, v lodi s ním jel M. Pleskač.
Další závodnící z našeho klubu se závodů nezúčastnili. Psát o dorostenkách a juniorce se mi už ani nechce, protože v těchto kategoriích momentálně nemáme závodění schopnou veslařku. Skupina trenéra Peterky je na tom jen o chlup lépe. T. Rozínek má momentálně naveslováno cca 30 km, což prostě na účast na MČR nestačí (stačí, ale od předposledního by zřejmě dostal onen pověstný „parník“) a další závodnící z této skupiny by možná ani nedokázali projet 6ti kilometrovou závodní trať. O tom, že vše je o tréninku jsem tu psal již několikrát během zimy, bohužel ani téměř ideální počasí ani snaha trenéra Peterky ke zvýšení tréninkové aktivity našich dorostenců nevedou. Do dalších závodů zbývá téměř měsíc, během kterého naši závodnící stihnou také jedno soustředění na račickém umělém kanále, tak snad alespoň během tohoto času stihnou potrénovat tak, aby alespoň pro část soupeřů mohly být konkurencí. Na dalších závodech už uvidíme na startu také skupinu trenéra Slavíka, jejíž členové sbírají kilometry na vodě o mnoho lépe než dorostenci a tak alespoň zde se snad můžeme těšit na litoměřické dresy v boji o přední příčky.